Důvodem, proč je ona historická část velmi důležitá, je významnost rasové otázky při formování americké dělnické třídy.
Byrokratické pozůstatky radikálních demokratických odborů ze začátku 90. let jsou dnes zatracovanými korporativními organizacemi dělnické elity a mezi prekérní a stálou dělnickou třídou dochází k tolika bojům jako proti kapitálu samotnému.
PDF available for download.
Zatímco byla média posedlá předáváním Oscarů, které zastínilo další události, odhlasovala si v neděli 29. února (86procentní) většina zaměstnanců a zaměstnankyň supermarketů v jižní Kalifornii ukončení své pětiměsíční stávky.
Fundamentální otázkou amerického kapitalismu je, aby po světě obíhala masa fiktivního kapitálu (nejbezprostředněji ztělesněná oněmi 2 bilióny dolarů vnějšího dluhu), která se utvářela celých těch 45 let dotované hegemonie dolaru, a umožnilo se tak zhodnocování tohoto kapitálu skrze extrakci adekvátního množství nadhodnoty.
Rád bych zde dnes představil dvě části analýzy třídního boje ve Spojených státech. První část bude více historická a druhá bude o vývoji za posledních zhruba dvacet let.
Na Čelem k realitě neshledávám nejzajímavější ani tak odpovědi, které nabízí, jako otázky, které klade. Tyto otázky se točí kolem dnešní úlohy revoluční marxistické strany.
KOMUNISMUS NEN’ ANI DOKTR’NOUpocházej’c’ z hlavy nějakŽho spasitele světa ani politickou organizac’. Je to, jak Marx řekl v Manifestu, “reálnŽ hnut’ odv’jej’c’ se před naûima očima.”
Bordiga posledním západním revolucionářem, který vynadal Stalinovi do tváře (v roce 1926), že je hrobařem revoluce a přežil, aby tento příběh mohl vypravovat.
Následující esej je jakýmsi ”myšlenkovým experimentem” pokoušejícím se vystopovat kariéru a dopad ”člověka negace.”